středa 26. srpna 2015

Další úplně normální report z Natsuconu (2015)

Rok se s rokem sešel a on se nám tu vyloupnul další díl našeho oblíbeného seriálu Natsucon, utíká to fakt jako voda. A já se bez delších průtahů pustím do svojí reportové rutiny, přece jenom nechci nikoho zabít nudou. Takže program do okna a hurá vzpomínat!

Program, kterého jsem na svůj vkus zvládl nějak moc

Poté, co jsme se s mojí drahou kolegyní Ely dovnitř díky naší účasti na programu bezostyšně nacpali několik minut před čtvrtou hodinou (tedy před otevřením dveří široké veřejnosti), jsme vydali na průzkum nových prostor. A jak jsme tak chodili sem a tam, snažili se pochopit systém rozmístění záchodků a povídali se známými, bylo najednou něco málo před šestou a my se rozhodli, že se známosti půjdeme podívat na Křest Hravýho dódžinu. Loni a předloni jsem se těchto dódžinových besed účastnil jako jeden z autorů, letos jsem ovšem svou troškou do mlýna nepřispěl. Minimálně jsem si to tedy myslel. Jaké bylo mé překvapení ve chvíli, kdy mě DanQ rozdávající autorské výtisky na všechny strany lidem v prvních řadách zavolal s tím, že tam mám také jeden. Po nahlédnutí dovnitř mi došlo, že jsem vlastně kamarádu Viktorovi, jednomu z autorů, před nějakou dobou překládal jednu větu do japonštiny, a mezi spoluautory tohoto zajímavého projektu se vetřel znova. Pokud budete mít možnost, určitě si jeden kousek také někde sežeňte, DanQ bude určitě rád. Obsahuje několik zajímavých kousků a není to žádná drahota!

Po tomto bodě programu mi má milá utekla na přednášku s názvem Videoherní kontroverze napříč dějinami od Yuffie a já se vydal se svým druhem v rozsypaném čaji Žabistou na Beldaranin a její Období bakumacu. V rámci tohoto výstupu se bohům žel spojilo hned několik negativních faktorů. Místnost Meidži byla nešťastně umístěna v přízemi kousek od vchodu do školy, kde se pod okny všemožné kouřící a hlasité existence, a zároveň hned vedle schodů do dalších pater, což stručně řečeno znamenalo hluk z obou stran. Místy přednášející tedy nebylo moc slyšet, i když se snažila mluvit sebehlasitěji. Dále dle mého názoru nezvolila pro svoje vystoupení zrovna nejvhodnější formát. Přednáška se zabývala obdobím od prvních větších kontaktů Japonska se Západem až do pádu šogunátu, který byl zapříčiněn těmito vnějšími vlivy. Beldaran během své hodiny svoje posluchače zahltila neuvěřitelným množstvím dat a informací, přičemž některé z nich se mi jakožto studentovi japonské filologie zdály pro řadového návštěvníka poněkud zbytečné. Stejně tak se mi poněkud příčil i její styl přednášení, který bych očekával spíše od referujícího během hodiny historie na vysoké škole. Informace byly předávány suše a monotónně. Moc dobře vím, že tato látka k tomu vyloženě svádí, ale právě proto je třeba přidat do svého přednesu něco víc než pouhá dějepisná fakta. Pro osvěžení mnohdy stačí klidně i jen pouhá zajímavost, nekladou se meze ani vtipkování, informace pak utkví v hlavě posluchače mnohem lépe. Přednášející samozřejmě nemohu upřít připravenost a faktickou správnost, což jsem ocenil já i kolega Žabista. Do budoucna pak přeji především klidnější přednášející prostory, neboť projev má Beldaran příjemně kultivovaný, i když to kvůli nervozitě čas od času trošku zaskřípalo. Jen tak dál!

Po tomto bodě programu jsme se s Ely už odebrali do naší sluje na kraji města, protože nás následující den čekalo brzké ranní vstávání. V sobotu jsme totiž určitě chtěli navštívit přednášku o Japonštině a japanologii od Etsu. Na tu s námi měl původně jít i Žabista, který na ní také nechtěl chybět vzhledem k tomu, že přednášející je jeho spolužačkou na Univerzitě Karlově, ovšem nakonec zůstal uvězněn v jedné otrokářské jeskyni na druhé straně Prahy. Záměrem tohoto výstupu bylo jednak srovnání oborů zabývajících se Japonskem a japonštinou z pražské, olomoucké a brněnské univerzity a druhak představení japonštiny jakožto jazyka. Etsu se navíc rozhodla, že pokud někdo z obecenstva odpoví správně na některou z jejích otázek, dostane jednu dobrou domácí sušenku. Ochutnal jsem rovnou dvě, takže to mohu potvrdit.
Přednes na úrovni, výstup byl hezky strukturovaný. V průběhu jsme ji ovšem s mojí milou trošku znervózňovali prve doplněním a poupravením informací o naší olomoucké japonštině a poté vlastně svojí vlastní přítomnosti, i když ne schválně. Přednášející při svých přípravách pravděpodobně počítala s tím, že její posluchače budou tvořit výhradně japonštinou netknutí, začátečníci a maximálně mírně pokročilí, kteří se rozhodují, kam na školu. Tudíž ji nepatrně vykolejilo, když na některé otázky, u nichž odpověď neočekávala, tu odpověď nakonec dostala. Rychle se z toho ovšem otřepala a její celkový výstup to ve výsledku nijak neovlivnilo. Kvalitní přednáška s drobnými chybkami a dozajista obrovské zlepšení oproti jejímu loňskému výstupu o japonských císařích.

O dvě hodiny později jsem byl pak zatažen na Ze světa BL webkomiksů od Cathy, kam jsem omylem přivedl i Ratmana se Zallem. Omylem proto, že jsem zrovna seděl v deskovkárně u stolu a nechával si dávat od Ratmana čočku v Magicích, když mi volala Ely, kterou jsem v tu chvíli poslouchal kvůli hře tak na půl ucha, že sedí v posledním patře s úlovky z japonské cukrárny, tak abych prý přišel. Bohům žel jsem v rámci hovoru nezaznamenal ještě tu přednášku o BL, takže jsem nic netušícího Ratmana pozval na kus řeči při jídle a po cestě do jámy lvové jsme nabrali ještě toho Zalla. Nu, a teď zase chvilku vážně. Jednalo se o spoilerovací přednášku, jež někdy až příliš do detailů představovala několik webových komiksů. Projev přednášející byl místy poněkud nevhodný a na povrch se čas od času prodrala nepřipravenost. Abych však jenom nenadával, tak tento výstup byl evidentně jen takové menší škobrtnutí, neboť na Cathyino vystoupení na Bloku experimentálních přednášek jsem slyšel jenom samou chválu.

Pak jsme si s Ely dali na pár hodinek oddech, abychom ve tři společně s Ratmanem zavítali na Vildův výstup s provokativním názvem Tak ty chceš překládat hry, jo? Na přednášejícím bylo sice vidět, že zkušenosti jak s překladem, tak s vystupováním před publikem mu dozajista nechybí, ovšem v několika detailech ohledně tvorby překladů s ním nemohu tak úplně souhlasit. Odkázal bych zde na report Ely, ta už je stihla vyjmenovat za mě.

Zlatým hřeben sobotního dne pro nás bez pochyby bylo další pokračování Tlakshow, které nám moderují Lusi se Sykysanem. Bez mučení přiznám, že jejich první vystoupení na letošním Animefestu mě vůbec nenadchlo a mám z něj spíše hořké vzpomínky. Přesvědčil jsem se však, že za to mohl především výběr hostů (a nemyslím tím hintzua), a tentokrát si naši první „otaku talk show“ jaksepatří užil. Doufám, že se s někým uvidím na některém z příštích ročníků Sklípconu!

Po neúspěšném pokusu zajít se podívat na Greka jsme se posléze znovu odebrali domů, abychom v neděli dopoledne měli dostatek síly na Faru_ujde a její přednášku s názvem Anglický fansubbing – co se neučit a čemu se přiučit. Přednášející v zásadě popsala, jak vznikají takové fanouškovské titulky, a zaměřila se přitom na sazbu. Zajímavý příspěvek pro začínající sazeče s kultivovaným a připraveným projevem.

Celý letošní Natsucon jsme nakonec zakončili výstupem Anime odborníkem snadno a rychle od hintzua. Sice do názvu hodil slovíčko „anime“, ovšem zaměřoval se ve své přednášce na psychologickou manipulaci s lidmi se zaměřením na davy. Zní to trošku složitě, ale prakticky to znamená jenom to, že nám s nejvyšší pravděpodobností ze svých vlastních zkušeností, jež za ta léta nasbíral, detailně popsal způsob, jak si s minimální námahou omotat své okolí kolem prstu. Kdo nenavštívil, prohloupil, protože se bezkonkurečně jednalo o nejpřínosnější vystoupení na celé akci. Všechny ostatní vám mohly dát pouze teoretické znalosti, zde jste měli šanci zjistit, co byste měli udělat proto, aby se z vás staly celebrity!

A jak jsme se tam vůbec měli?

V první řadě musím říci, že opravdu prostorně. Zvolená škola byla velká a místnosti až na Meidži dobře rozmístěny. Všeobecně toho nemohu říci mnoho vzhledem k tomu, že jsem letos oproti předchozím roků strávil vlastně většinu času na akci po přednáškách. Akorát jsem si nemohl nevšimnout mírné změny v atmosféře, která proběhla snad kvůli otevření dveří pro větší množství lidí. Respektive nemám teď na mysli přímo jejich počet, jako spíš průměrný věk. Uvidíme, jakým směrem se festival pohne příští rok.

Nu, a proto, že jsem tolik běhal po programu, potkával jsem lidi tentokrát spíš tak nějak po cestě vyjma mých cílených návštěv deskovkárny, kterou měl opět na starosti Ratman. Přímo před ní pak stál SiMiKův stánek s pravými, nefalšovanými a čerstvými dódžiny, co pro nás sesbíral v Japonsku, aby sem přivezl trochu té jejich kultury. Velice kvalitní bylo také symposium o životě a díle Kendžiho Mijazawy, které se konalo pod schody v přízemí. Účast čítala neuvěřitelného Stříbra, Žabistu a mě. Pro velký úspěch této akademické sešlosti se již plánuje její další pokračování. Pak do školy zabloudil nějaký postarší pán s tím, že nejspíš hledal ten domov důchodců o několik bloků dál. Když jsme mu tuto nešťastnou novinu oznamovali, dozvěděli jsme se, že už asi také trochu blouzní, protože si říkal Grek a to přece není opravdové jméno. Potkali jsme se také s Wolfiim a Eldou, což automaticky znamená, že jsme zase zdrbli všechny a všechno.

No, a jinak jsem tam po té akci, kterou celkově hodnotím kladně, chodil s růžovovlasou slečnou jménem Ely. Jestli jsem na někoho či na něco zapomněl, nadávat mi můžete v komentářích. Nebo mi to můžete taky říct do vočí na příštím Natsuconu!

4 komentáře:

  1. To je překvapivě pozitivní report. Dobře se to čte. Asi to pošlu Bel, abych ji ukonejšila. :) Byla z té přednášky nějaká špatná, tak třeba jí to zvedne náladu.
    Mě zase potěšilo, že se ti líbila Tlakshow. Na první jsem nebyla, tak nemůžu soudit, ale tuhle jsem si užila. (Jinak slečny z HIV poněkud nemůžu vystát - respektive nemůžu vystát jejich výstup, takže jestli jsi myslel tyhle hosty, tak asi chápu.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Všichni děláte, jako bych byl nějaký vyměněný či co. :D
      Vypadala, že je z toho nějaká přepadlá. Ono už jenom přednášet v takové místnosti je celkem o nervy, natož když už si člověk tu nervozitu nese s sebou.
      Ony všeobecně některé ty brněnské primadony zanechávají dosti nemilou pachuť v ústech. A to je člověk naštěstí i naneštěstí nemusí ani jíst.

      Vymazat
  2. Zírám. Od tebe jsem teda pochvalu na Tlakshow opravdu nečekala a o to víc potěšila. Zasloužil bys odznáček za hodnocení bez předsudků z minula.
    To jsem nakonec docela ráda, že jsme nezařadili zvažovaný vtípek, že tě necháme vyvést, aby ses netrápil a mohl tě vystřídat někdo, kdo se bude bavit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však ono se mi to jako formát celkem líbí, akorát mě to na AFku z větší části nezaujalo. V tom možná hrála svou roli i moje celková nevrlost, kterou znásobily i vyslýchané slečny.
      Ne, že by vás to nějak ovlivnilo, ale v takovém případě byste možná měli na krku hned dva negativní reporty na Tlakshow. :D

      Vymazat

Odebírej emailem

Pravidelní čtenáři